Úvahy, analýzy, komentáře:Články o politice, ekologii, vztazích, sexu...

Volodymyr Samotar - Facebook
·
Sledovat
18 h
·
Kdo a proč je to zobrazeno na ukrajinských bankovkách?
Malá cesta ukrajinskou důstojností - od 20 do 1000 hřiven
Peníze nejsou jen účet. Jsou také tichou každodenní lekcí dějepisu. V rukou držíme portréty lidí, kteří udělali Ukrajinu dávno před tím, než se stala politicky bezpečnou. Pojďme si projít bankovky - od nejmenších po největší.
20 minut - Ivan Franko
Franko není jen spisovatel. Je to mužská univerzita. Básník, prozaista, filosof, ekonom, publicista, překladatel, evropský myslitel. Mluvil více než deseti jazyky a přeložil Homera, Danteho, Shakespeara nebo Goetheho do ukrajinštiny - jazyk rolníků a řemeslníků, který poté kolonizátoři považovali za „nevhodný
Jeho život byl těžký a nespravedlivý: chudoba, nemoci, neustálý policejní dohled, věznice, útoky „vlastních“ a „cizinců Frank se bál, protože myslel nezávisle. Nevešlo to do císařského rámce ani do pohodlného národního mýtu. Proto byl nebezpečný.
Franko jako jeden z prvních řekl jasně: Ukrajinci nejsou jen národopisný materiál, ale národ s právem na vlastní stát. Jeho "Stoneři" nejsou romantika, ale tvrdá práce na ničení starého světa. Jeho kameny nelétají do abstrakce - létají ke zdím říše.
20 hřiven s Frankem připomíná, že i málo může nést obrovskou intelektuální váhu. A že národ začíná myšlenkou.
50 hřiven - Mychajlo Hruševský
Hruševskyj je člověk, který vrátil Ukrajincům jejich historii. Napsali je jiní před ním - účelově, ořezané, koloniálními noty. Vytvořil multilaterální dílo o Dějinách Ukrajiny-Ruska, v němž Ukrajina působí ne jako „okraj“, ale jako plnohodnotné téma evropských dějin.
Politicky to byl státník, ne radikál. Předseda Ústřední rady, člověk rozumu a kompromisu v době, kdy v ulicích vládly emoce. Možná proto mu bolševisté nikdy neodpustili. Nemohl být krvavý – a proto prohrál s těmi, kdo to věděli.
Jeho osudem je osud ukrajinské rozvědky: emigrace, návrat, neustálý dohled, záhadná smrt. Práce však zůstala. Dnes, když se Rusko opět snaží ukrást naše dějiny, je Hruševský extrémně aktuální.
50 hřiven je symbolem intelektuálních základů státu. Bez historie není budoucnost.
100 hrdinů - Taras Ševčenko
Vypadá to, že o Ševčenkovi už bylo řečeno vše. A přesto, není to hlavní. Byl revolucionářem vědomí. Bývalá flétna, která se stala symbolem svobody. Světový malíř a básník, o kterém bylo zakázáno ani zmínit.
Jeho vyhnanství do kazašské pouště nebylo jen trestem - byl to pokus vymazat člověka. Zákaz psaní a malování je pro umělce pomalá realizace. Ševčenko se však držel. A vrátil se ještě ostřejší, ještě pravdivější.
Jeho texty nejsou muzeum. Jsou varováním. Před říšími, které přicházejí s "bratrskou láskou". Před otroky, kteří se bojí svobody. Za osobní odpovědnost každého z nás.
100 hrivien se Ševčenkem je každodenní připomínka: svoboda začíná vnitřním nesouhlasem s falešností.
200 hřiven - Lesja Ukrainka (psala jsem o tom před pár dny)
Lesja Ukrajina je síla bez patosu. Žena, která celý život žila s bolestí, ale nikdy z ní neproměnila omluvu pro slabost. Nemoc ji nezlomila - formovala její charakter.
Přemýšlela v evropských kategoriích, psala o svobodě, důstojnosti a osobní volbě. Její hrdinové znají cenu svobody. Není divu, že se její říše bála - vychovala svobodné lidi.
Lesja Ukrainka je intelektuální feminismus dávno před tím, než byl vymyslen termín. Je důkazem, že ukrajinská kultura není periferie, ale centrum!.
500 UAH - Hryhorij Skovoroda (můj oblíbený filosof)
Skovoroda je člověk, který odmítl kariéru ve jménu svobody. Mohl být dvorním filosofem (odmítl nabídku císařovny Jekatěriny), ale rozhodl se pro život potulného myslitele. Učil lidi žít "podle přírody" - v souladu se sebou samými.
Jeho věta "Svět mě chtěl chytit, ale chytač nikdy nechytil" není póza, ale rovnováha života. V době, kdy bylo vše ve slevě, zůstal neprodávaný.
500 hřiven se Skovorodem hovoří o vnitřním kapitálu, který nepodléhá inflaci.
1000 hřiven - Volodymyr Vernadský
Vernadsky je světově uznávaný vědec. Zakladatel výuky noosféry - myšlenka, že lidský rozum se stal geologickou silou planety. Akademik, myslitel, člověk, který nepřemýšlel za desítky let, ale staletí.
Pro mě má jeho jméno i osobní, tichý rozměr. V roce 1974 jsem absolvoval střední školu v Šyšakách, která nesla jméno Volodymyr Ivanovyč Vernadský. Dokonce jsme pojmenováni jménem a jménem našeho otce – a já to nevidím jako důvod k hrdosti, ale jako zodpovědnost.
Střední škola Šišak byla výjimečná - "škola v přírodě", jediná na Ukrajině s takovým statusem. Co je běžné na Slovensku a čím si prošly všechny moje děti, jsem měla možnost zažít už tehdy, v Šyšaky na Ukrajině.
A v 90. letech. roky jsem za svůj krátký podnikatelský život prostě splácel dluh paměti - daroval jsem autobus PAZ do školy, aby odvezl děti na Butovou Horu. Tam, v lese u řeky Psel, pod širým nebem, stála třída amfiteátru. Právě tam před 120 lety Vernadský formuloval své učení o noosféře.
Někdy život vstoupí do kruhu potichu a upřímně.
Nakonec
Věřím, že ukrajinské bankovky se ještě budou měnit. A skoro nepochybuji o tom, že portréty hrdinů osvobozenecké války proti imperialistickému Rusku, které dnes všichni společně prožíváme.
Protože peníze jsou také vzpomínka.
A vzpomínka je zbraň.

Norbert Trdnout
15 h
·
Před lety jsme v Prátru jako rodina šli na vodní horskou dráhu. Sedíte v té plastové kládě, řetěz pod vámi cvaká a táhne vás to nahoru. Hodně nahoru. Vidíte celé město, lidi jsou jako mravenci a vy víte, že za chvíli to přijde.
Těsně před tím zlomem, na samém vrcholu, kde vidíte tu propast pod sebou, se kláda na pár vteřin zastavila. Bylo ticho.
A máma se do toho ticha zeptala: "Už můžu začít křičet?"
Přesně tak si připadám dneska, když čtu to, co napsal Donald Trump Norsku.
Díváme se do propasti. A náš premiér běhá po papírnictví a shání glóbus, aby zjistil, jestli ta propast je na severu nebo na jihu.
Odpověď zní: Ano. Už můžete začít křičet.
Představte si mezinárodní právo jako katastr nemovitostí. Doteď jsme žili v iluzi, že váš pozemek je váš, protože je to napsané v tlusté knize na úřadě. Že existují pravidla.
V roce 2014 přišel největší svalovec v ulici, vykopnul sousedovi branku a řekl: "Tenhle bazén je můj. Protože ho chci. A historicky se mi v něm dobře plavalo.
To bylo zlé. Mlčeli jsme, protože o nebyl NÁŠ bazén. Nám by se to nestalo. Nás chrání Pan Policajt.
Ale to, co se děje teď, je horší.
Dneska ty dveře totiž nevykopnul ten svalovec odvedle. Dneska je vykopnul ten policajt, o kterém jste si do včerejška mysleli, že vás před tím svalovcem chrání.
A ten policajt říká: "Hele, pěknej barák. Buď mi přepíšeš garáž a dáš mi diplom "Nejlepší polda roku", nebo se otočím zády, až tě ten svalovec přijde vymlátit. A pak tě zmlátím taky."
V ten moment váš list vlastnictví nemá cenu toaletního papíru. Pokud tohle akceptujeme, pokud přistoupíme na to, že územní celistvost je obchodovatelná komodita za ego jednoho narcise, pak zítra může být na prodej Cheb. Nebo Těšínsko. Nebo vaše chalupa.
A co děláme my? V zemi, která má s "mnichovským diktátem" a kšeftováním s územím své nehezké zkušenosti? Náš premiér si šel koupit glóbus. Nekecám. Andrej Babiš utratil 15 tisíc za velký svítící glóbus, aby se - cituji - "podíval, kde to Grónsko je a o co tam jde".
Andreji, já ti to řeknu zadarmo. Je to ta velká bílá věc nahoře. Ale o zeměpis tu nejde. Ten glóbus je rekvizita. Je to zoufalá snaha hrát "chytrou horákyni" v momentě, kdy ti hoří střecha. Tvářit se, že "analyzujeme situaci", zatímco náš hlavní spojenec vydírá jiného spojence anexí území, není opatrnost. Je to zbabělost maskovaná za unboxing školních pomůcek.
Když se kšeftuje s územím členského státu NATO, nemáš studovat mapu. Máš studovat článek 1 a volat do Washingtonu, jestli se tam nezbláznili. Protože jestli je Grónsko na prodej za "klid", tak Karlovy Vary jsou ve slevové akci hned v dalším letáku.
Pokud dneska kývneme na to, že Grónsko je na prodej za "pocit bezpečí", v tu chvíli přestává platit i VÁŠ katastr. Váš dům už není váš. Je jen "dočasně pronajatý", dokud si ho nevšimne někdo silnější. Transakční diplomacie znamená, že nikdo nemá právo na existenci - má jen právo si ji každý měsíc znovu koupit.
A my nemáte nekonečně mnoho území na uplácení.
===
Co s tím? Můžeme brečet, můžeme si kupovat školní pomůcky na zeměpis. Ovšem tady nám pomůže lekce z biologie.
Sršeň asijská. Zabiják včel. Je to monstrum a v Evropě invazní druh.
Když vletí do úlu evropských včel, je to masakr. Evropská včela medonosná se snaží bojovat každá za sebe. Bodají. Bzučí. Hrdinně umírají. Sršeň je vyhladí všechny.
Japonské včely dělají něco jiného.
Když sršeň vletí do úlu, neútočí po jedné. Včely na něj naběhnou všechny najednou. Vytvoří kolem něj těsnou, vibrující kouli těl. Uvnitř té koule začnou kmitat svaly. Nebodají. Vyrábějí teplo.
Zvednou teplotu uvnitř koule na přesně 46 až 47 °C.
A tady je ten vtip:
Sršeň umírá při 46 °C.
Včela umírá až při 48-50 °C.
Včely toho giganta prostě uvaří zaživa. Využijí tu malou, titěrnou výhodu dvou stupňů Celsia. Ale funguje to jen za tří podmínek:
- Totální synchronizace. Musí tam být všechny. Kdyby půlka včel řekla "já chci být neutrální", teplo nebude a sršeň je sežere.
- Ochota k nepohodlí. Uvnitř té koule je vedro. Je to na hranici přežití. Bolí to. Některé včely to někdy nepřežijí. Ale úl ano.
- Žádné vyjednávání. S predátorem se nediskutuje o ceně medu. Predátor se vaří.
Evropa je teď ten úl. Trump (nebo Putin, to je v tomhle mechanismu jedno) je sršeň. Je velký, má pancíř a kusadla.
Pokud se budeme chovat jako Babiš - tedy zmateně poletovat s glóbem, snažit se s tím sršněm individuálně dohodnout a doufat, že si vybere souseda - dopadnem jako včela medonosná. Rozkousaní na kusy.
Jediná šance je jednota. Solidarita. Ne jako prázdné slovo z letáku EU, ale jako fyzikální nutnost.
Musíme se semknout a vytvořit takové horko (ekonomické, diplomatické, vojenské), že to spálí každého, kdo sáhne na naše území.
Ano, bude nám v té kouli vedro. Budou cla. Bude to drahé. Bude to nepohodlné. Je to "riskantní manévr".
Ale alternativa je, že nás postupně vyzobou jednoho po druhém.
Takže zpátky k otázce z horské dráhy: "Už můžu začít křičet?"
Ano. Křičte.
Ale ne hrůzou. Křičte na ty, kdo vám tvrdí, že "se nás to netýká".
Křičte na ty, kdo ukazují glóbus místo páteře.
Křičte, že odmítáte být sobecká včela, která udělá díru v obraně, protože se jí nechtělo do horké koule solidarity.
Ta kláda v Prátru se právě rozjíždí dolů. Držte se. A hlavně - držme při sobě. Jinak nás ten sršeň sežere všechny. Jednoho po druhém.